|
|
Chování hydrofilní fluorescenční sondy Oregon Green 488 v prostředí hydrogelu
Lacko, Kata ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá štúdiom chovaní hydrofilnej fluorescenčnej sondy Oregon Green 488 v prostredie hydrogélov. Hydrogél bol vytvorený použitím hyaluronanu sodného a CTAB (cetyltrimethylammonium bromid), ktorý je kationtový tenzid. Ako rozpúšťadlo bol použitý fyziologický roztok NaCl s koncentráciou 0,15 M. Pre charakterizáciu chovaní fluorescenčnej sondy bol použitá technika stacionárnej fluorescencie a časovo rozlíšenej fluorescencie. Metódou TRES (časovo rozlíšené emisné spektrá) boli preskúmané emisné spektra fluorescenčnej sondy a nájdené emisné maxima. Pomocou parametra poklesu intenzity fluorescencie pri daných vlnových dĺžkach bola vytvorená dekonvolúcia emisného spektra, ktorá poskytovala informácie o dobe života a relatívnom zastúpení jednotlivých stavov fluorescenčnej sondy v roztoku. Hydrogély boli skúmané 5 dní a 1 mesiac po ich vytvorení a získané výsledky boli porovnané. Oregon Green 488 vykazoval jednu dobu života v prostredie hydrogélov, ktorá sa pohybovala v rozmedzí 4,1–4,45 ns v čerstvom géle, a 4,14,6 ns v stálom géle. Emisné maximum bolo nájdené v bode 525 nm. Fluorescenčná sonda sa chová v hydrogéloch ustálene a stabilne, pravdepodobne nedochádza k reakcii medzi sondou a gélom. Nebola zaznamenaná interakcia medzi hyaluronanom a sondou.
|
|
|
Nativní hyaluronan jako nosič hydrofobních molekul
Michalicová, Petra ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hyaluronan je látka, kterou lze označit jako esenciální pro obratlovce. Je součástí extracelulárních matrix ve většině tkání a v některých tkáních tvoří hlavní komponentu. Kromě mechanických funkcí je také důležitá pro mnoho biologických procesů, jako je bujení nádorových buněk. Předmětem této práce byl vývoj nosičových systémů složených z nativního hyaluronanu a hydrofobních léčiv. Pro účely této práce byly místo léčiv využity fluorescenční sondy (pyren, prodan, perylen, DPH, merocyanin 540), jejichž prostřednictvím byly zkoumány vlastnosti těchto systémů. Systémy byly připravovány lyofilizací. Účinek lyofilizace na podporu interakcí byl zkoumán metodou fluorescenční spektrometrie (stacionární a časově rozlišené). Stabilita lyofilizovaných systémů byla hodnocena pomocí zeta potenciálu, který byl měřen elektroforetickým rozptylem světla. Lyofilizační koláče byly analyzovány pomocí několika metod. První byla efluenční plynová analýza spojená s FT-IR spektrometrií, kterou byla zkoumána přítomnost tercbutanolu v produktu. Dále byly koláče analyzovány skenovací elektronovou mikroskopií, jež poskytla informace o povrchu a prvkovém složení materiálu. Výsledky této práce mohou přispět k vývoji léčiv v oblasti cílené distribuce.
|
|
|
Studium UV světlem generovaných fluorescenčních komplexů zinku pomocí fluorescenční spektroskopie
Havlíková, Martina ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem UV světlem generovaných fluorescenčních komplexů zinku s kadmiem a organickými molekulami SAM, SAH, CYS, HCYS a GSSG, konkrétně při vlnové délce 375 nm. Dále je cílem práce prekurzory spektrálně a temporálně charakterizovat před a po ozáření v transiluminátoru při vlnové délce 250 nm. Studium geneze fluorescenčních komplexů bylo provedeno pomocí metody FLIM. Díky této metodě bylo zjištěno, že ke tvorbě zmiňovaných komplexů dochází jen u prekurzorů Zn:SAH, Zn:GSSG a Zn:Cd, a že na tuto tvorbu má značný vliv způsob přípravy. Spektrální charakteristika byla provedena na fluorimetru, kde byl očekáván nárust intenzity fluorescence u ozářeného roztoku s prekurzory. Jednalo se o zakalené roztoky, kde byla pozorována sedimentace částic, se kterou docházelo ke změně intenzity fluorescence. U vzorku Zn:SAM a Zn:CYS docházelo se sedimentací ke zvýšení intenzity, naopak u Zn:SAH a Zn:HCYS docházelo k jejímu snížení. Roztok s prekurzory Zn:Cd byl čirý, a tak nedocházelo k žádné změně intenzit. Zn:Cd vykazoval nejlepší spektrální vlastnosti, naopak nejhůře se jevil vzorek se Zn:SAM, jehož excitační a emisní maxima se nacházejí velmi blízko sebe. Vzorek s prekurzory Zn:CYS a Zn:HCYS vykazoval téměř stejné výsledky spekter a příslušných maxim. Na základě charakteristiky dle dob života metodou TCSPC se nejlépe choval vzorek se Zn:CYS, Zn:HCYS a Zn:GSSG, které vykazovaly 3 doby života. U vzorku se SAM a SAH nebylo možné jednoznačně určit doby života. Zn:Cd vykazoval 4 doby života.
|
|
|
Studium stability vezikulárních systémů pomocí technik fluorescenční spektroskopie
Máčala, Jakub ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem stability a fúze kataniontových vezikulárních systémů na bázi CTA-DS pomocí Försterova rezonančního přenosu energie (FRET). Pro měření bylo použito metody Time-Correlated Single Photon Counting. Nejprve byly změřeny excitační a emisní spektra sond z prostředí kataniontových vezikul a byly navrhnuty donor-akceptorní páry: 5-hexadecanoylaminofluorescein s Oktadecyl Rhodaminem B, Bodipy 493/503 s Oktadecyl Rhodaminem B nebo DiI, Perylen s 5-hexadecanoylaminofluoresceinem a DiO s DiI. Poté byla provedena měření dob života vybraných párů z prostředí vezikul o různém obsahu cholesterolu za účelem sledování FRET umožněného fúzí vezikul. Bylo zjištěno, že není možné použít DiO jako donor, jelikož dochází k jeho nízké solubilizaci do vezikul. Také nebylo možné použít Bodipy, jelikož byla prokázána tvorba jeho excimerů. Při použití fluoresceinu jako donoru bylo zjištěno, že mezi jeho molekulami dochází k homo-fret, proto do systému byly přidány pouze neznačené vezikuly a tímto způsobem bylo možné fúzi detekovat, a to až na výjimky i v delším období. Také u páru perylen-fluorescein byla prokázána schopnost sledovat fúzi vezikul, ale s výjimkou systému s obsahem cholesterolu 43 mol. % pouze v krátkém časovém úseku.
|
|
|
Studium stability vezikulárních systémů pomocí technik fluorescenční spektroskopie
Máčala, Jakub ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem stability a fúze kataniontových vezikulárních systémů na bázi CTA-DS pomocí Försterova rezonančního přenosu energie (FRET). Pro měření bylo použito metody Time-Correlated Single Photon Counting. Nejprve byly změřeny excitační a emisní spektra sond z prostředí kataniontových vezikul a byly navrhnuty donor-akceptorní páry: 5-hexadecanoylaminofluorescein s Oktadecyl Rhodaminem B, Bodipy 493/503 s Oktadecyl Rhodaminem B nebo DiI, Perylen s 5-hexadecanoylaminofluoresceinem a DiO s DiI. Poté byla provedena měření dob života vybraných párů z prostředí vezikul o různém obsahu cholesterolu za účelem sledování FRET umožněného fúzí vezikul. Bylo zjištěno, že není možné použít DiO jako donor, jelikož dochází k jeho nízké solubilizaci do vezikul. Také nebylo možné použít Bodipy, jelikož byla prokázána tvorba jeho excimerů. Při použití fluoresceinu jako donoru bylo zjištěno, že mezi jeho molekulami dochází k homo-fret, proto do systému byly přidány pouze neznačené vezikuly a tímto způsobem bylo možné fúzi detekovat, a to až na výjimky i v delším období. Také u páru perylen-fluorescein byla prokázána schopnost sledovat fúzi vezikul, ale s výjimkou systému s obsahem cholesterolu 43 mol. % pouze v krátkém časovém úseku.
|
|
|
Studium UV světlem generovaných fluorescenčních komplexů zinku pomocí fluorescenční spektroskopie
Havlíková, Martina ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem UV světlem generovaných fluorescenčních komplexů zinku s kadmiem a organickými molekulami SAM, SAH, CYS, HCYS a GSSG, konkrétně při vlnové délce 375 nm. Dále je cílem práce prekurzory spektrálně a temporálně charakterizovat před a po ozáření v transiluminátoru při vlnové délce 250 nm. Studium geneze fluorescenčních komplexů bylo provedeno pomocí metody FLIM. Díky této metodě bylo zjištěno, že ke tvorbě zmiňovaných komplexů dochází jen u prekurzorů Zn:SAH, Zn:GSSG a Zn:Cd, a že na tuto tvorbu má značný vliv způsob přípravy. Spektrální charakteristika byla provedena na fluorimetru, kde byl očekáván nárust intenzity fluorescence u ozářeného roztoku s prekurzory. Jednalo se o zakalené roztoky, kde byla pozorována sedimentace částic, se kterou docházelo ke změně intenzity fluorescence. U vzorku Zn:SAM a Zn:CYS docházelo se sedimentací ke zvýšení intenzity, naopak u Zn:SAH a Zn:HCYS docházelo k jejímu snížení. Roztok s prekurzory Zn:Cd byl čirý, a tak nedocházelo k žádné změně intenzit. Zn:Cd vykazoval nejlepší spektrální vlastnosti, naopak nejhůře se jevil vzorek se Zn:SAM, jehož excitační a emisní maxima se nacházejí velmi blízko sebe. Vzorek s prekurzory Zn:CYS a Zn:HCYS vykazoval téměř stejné výsledky spekter a příslušných maxim. Na základě charakteristiky dle dob života metodou TCSPC se nejlépe choval vzorek se Zn:CYS, Zn:HCYS a Zn:GSSG, které vykazovaly 3 doby života. U vzorku se SAM a SAH nebylo možné jednoznačně určit doby života. Zn:Cd vykazoval 4 doby života.
|
|
|
Time-Resolved Fluorescence of Protoporphyrin IX
Kozáková, Veronika ; Dědic, Roman (vedoucí práce) ; Fučíková, Anna (oponent)
Název práce: Časově rozlišená fluorescence protoporfyrinu IX Autor: Veronika Kozáková Katedra: Katedra chemickej fyziky a optiky Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Roman Dědic, Ph.D., Katedra chemickej fyziky a optiky Abstrakt: Moje bakalářská práce se zabývá studiem závislosti dob života fluorescence endogenního fotosensibilizátoru protoporfyrinu IX na koncentraci v modelových roztocích v THF a DMSO pomocí techniky časově korelovaného čítání jednotlivých fotonů. Protoporfyrin IX je fotosensibilizátor využívaný pro fotodynamickou terapii a fotodiagnostiku onkologických a dalších vážných onemocnění. Zároveň je přirozeně se vyskytujícím prekursorem v syntéze hemu ve všech buňkách živých organizmů. Zkoumám v ní koncentrační řady pokrývající rozsah biologicky relevantních koncentrací protoporfyrinu IX v buňkách. Zjitila jsem, že doby života protoprofyrinu IX rostou s jeho koncentrací. V THF je nárůst z 8.85 ns na 9.22 ns pod 3% experimentální nejistotou určení doby života. V DMSO je tento růst z 9.96 ns na 12.29 ns jasně prokazatelný. Klíčová slova: fluorescence, TCSPC, protoporfyrin IX
|
|
|
Nativní hyaluronan jako nosič hydrofobních molekul
Michalicová, Petra ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hyaluronan je látka, kterou lze označit jako esenciální pro obratlovce. Je součástí extracelulárních matrix ve většině tkání a v některých tkáních tvoří hlavní komponentu. Kromě mechanických funkcí je také důležitá pro mnoho biologických procesů, jako je bujení nádorových buněk. Předmětem této práce byl vývoj nosičových systémů složených z nativního hyaluronanu a hydrofobních léčiv. Pro účely této práce byly místo léčiv využity fluorescenční sondy (pyren, prodan, perylen, DPH, merocyanin 540), jejichž prostřednictvím byly zkoumány vlastnosti těchto systémů. Systémy byly připravovány lyofilizací. Účinek lyofilizace na podporu interakcí byl zkoumán metodou fluorescenční spektrometrie (stacionární a časově rozlišené). Stabilita lyofilizovaných systémů byla hodnocena pomocí zeta potenciálu, který byl měřen elektroforetickým rozptylem světla. Lyofilizační koláče byly analyzovány pomocí několika metod. První byla efluenční plynová analýza spojená s FT-IR spektrometrií, kterou byla zkoumána přítomnost tercbutanolu v produktu. Dále byly koláče analyzovány skenovací elektronovou mikroskopií, jež poskytla informace o povrchu a prvkovém složení materiálu. Výsledky této práce mohou přispět k vývoji léčiv v oblasti cílené distribuce.
|
|
|
Chování hydrofilní fluorescenční sondy Oregon Green 488 v prostředí hydrogelu
Lacko, Kata ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá štúdiom chovaní hydrofilnej fluorescenčnej sondy Oregon Green 488 v prostredie hydrogélov. Hydrogél bol vytvorený použitím hyaluronanu sodného a CTAB (cetyltrimethylammonium bromid), ktorý je kationtový tenzid. Ako rozpúšťadlo bol použitý fyziologický roztok NaCl s koncentráciou 0,15 M. Pre charakterizáciu chovaní fluorescenčnej sondy bol použitá technika stacionárnej fluorescencie a časovo rozlíšenej fluorescencie. Metódou TRES (časovo rozlíšené emisné spektrá) boli preskúmané emisné spektra fluorescenčnej sondy a nájdené emisné maxima. Pomocou parametra poklesu intenzity fluorescencie pri daných vlnových dĺžkach bola vytvorená dekonvolúcia emisného spektra, ktorá poskytovala informácie o dobe života a relatívnom zastúpení jednotlivých stavov fluorescenčnej sondy v roztoku. Hydrogély boli skúmané 5 dní a 1 mesiac po ich vytvorení a získané výsledky boli porovnané. Oregon Green 488 vykazoval jednu dobu života v prostredie hydrogélov, ktorá sa pohybovala v rozmedzí 4,1–4,45 ns v čerstvom géle, a 4,14,6 ns v stálom géle. Emisné maximum bolo nájdené v bode 525 nm. Fluorescenčná sonda sa chová v hydrogéloch ustálene a stabilne, pravdepodobne nedochádza k reakcii medzi sondou a gélom. Nebola zaznamenaná interakcia medzi hyaluronanom a sondou.
|
host ::
RSS.